Pamětihodnosti

Hrádeček je malá ves s několika domy, ležící v lesích pod zříceninou hradu Břečtejn (nebo také Silberštejn), cca 6 kilometrů severozápadně od Trutnov, základní sídelní jednotka a také katastrální území obce Vlčice.

Když 15. února 1655 sjela ze svahů Rýchor vůbec první písemně zaznamenaná lavina v Krkonoších a strhla dvě sklenářovické chalupy, v nichž z patnácti zasypaných osob osm zahynulo, předznamenala zároveň tragický osud této malebné vesnice v zapomenutém koutu krkonošské přírody. Osada se prvně připomíná roku 1515.

V okruhu krásných krkonošských hor leží „Zlatý Rehorn“, vroubený hustými lesy a bujnými nivami, na jehož úbočí nalézá se malá obec nazývaná „Klinge na klingelské nebo na staré vodě“.
Obec Klinge sousedí severně s obcí Sklenářovice, západně se Sejfy, východně s obcí Babí a jižně s obcí Mladé Buky a Kalnou Vodou, která byla farně spojena.

Z důvodu výstavby silnice I/14 do Vrchlabí, byla kaplička přemístěna do současné polohy. Z důvodu jejího poškození, byla v roce 2016 opravena panem Rolandem Hantlem.

„Tato socha byla vybudována krátce před smrtí dárce v roce 1711. Ostatky tohoto faráře odpočívají v kostele v Mladých Bukách“. Tak zní překlad nápisu na soše sv. Jana Nepomuckého. Jako důkaz svoji zbožnosti nechal zřídit farář Gottfried Qual svatého Jana Nepomuckého u mostu na pozemku šolcovny.

V neděli dne 20. Července 1924 v 10:00 hodin dopoledne v Mladých Bukách byl u hřbitovní zdi slavnostně odhalen pomník vybudovaný o celkovém nákladu městyse 20 tis. Kč. Slavnostní projev pronesl trutnovský starosta, pan Siegel, osobní přítel sochaře, tvůrce tohoto pomníku, pana Emila Schwantnera.

Za počátek školní docházky se u nás obecně považuje rok 1774. Tehdy císařovna Marie Terezie vydala všeobecný řád, podle kterého měli rodiče posílat do škol děti ve věku 6-12 let. Na konci 18. století ale chyběly školy a nedostávalo se učitelů, i když počet děti navštěvující školy neustále stoupal, v praxi trvalo zavedení skutečně povinné školní docházky až do roku 1869.

Do 18. Století bylo pohřbívání výhradně v rukou církve. Smrt byla tehdy považována za běžnou součást lidského života. Kostely byly většinou v centru obcí a měst, kde také byly hřbitovy, pohřbívalo se okolo kostela, podél venkovních zdí a dokonce i v kostele samotném.

Již v roce 1358 je písemná zmínka o Mladých Bukách jako „Mladé Buky, ves s kostelem“. V tomto roce, dle církevních seznamu „libri confirmationum“- Kniha o potvrzení duchovních funkcí, byl zde na místní faře ustanoven farářem Linhart z Heřmanic. Podle tohoto seznamu byly Mladé Buky samostatnou farou.

Zápis o veřejné knihovně začíná rokem 1954, kdy knihovna byla otevřena v čp. 285, kde v této době byla Česká spořitelna. Knihovnicí byla pani učitelka Josefa Vejrová, knihovní fond měl celkem 1 200 knih. V roce 1961 se paní učitelka Vejrová z obce stěhuje. Knihovna se z budovy čp. 285 /kde se rušil provoz spořitelny a objekt byl přestavěn na byty/ stěhuje do pronajatého prostoru v rodinném domku čp. 290. Vedoucí knihovny je studentka Věra Němcová. Knihovní fond čítá celkem 1 300 knih.

Kostel svaté Kateřiny Alexandrijské v Mladých Bukách je římskokatolický, dříve farní kostel, nyní patří farnosti Trutnov II, Horní Staré Město. Středověké záznamy o Mladých Bukách jsou z velké části církevní. První gotický dřevěný kostel je v listinách zmiňován v roce 1384/někde se uvádí 1358/. Badatelé uvažují o tom, že kostel byl založen jako kostel opevněný. Z původního kostela se dochoval jen gotický kamenný presbytář s křížovou klenbou.