Kostel svaté Kateřiny Alexandrijské v Mladých Bukách je římskokatolický, dříve farní kostel, nyní patří farnosti Trutnov II, Horní Staré Město. Středověké záznamy o Mladých Bukách jsou z velké části církevní. První gotický dřevěný kostel je v listinách zmiňován v roce 1384/někde se uvádí 1358/. Badatelé uvažují o tom, že kostel byl založen jako kostel opevněný. Z původního kostela se dochoval jen gotický kamenný presbytář s křížovou klenbou.
„Tato socha byla vybudována krátce před smrtí dárce v roce 1711. Ostatky tohoto faráře odpočívají v kostele v Mladých Bukách“. Tak zní překlad nápisu na soše sv. Jana Nepomuckého. Jako důkaz svoji zbožnosti nechal zřídit farář Gottfried Qual svatého Jana Nepomuckého u mostu na pozemku šolcovny.
Zápis o veřejné knihovně začíná rokem 1954, kdy knihovna byla otevřena v čp. 285, kde v této době byla Česká spořitelna. Knihovnicí byla pani učitelka Josefa Vejrová, knihovní fond měl celkem 1 200 knih. V roce 1961 se paní učitelka Vejrová z obce stěhuje. Knihovna se z budovy čp. 285 /kde se rušil provoz spořitelny a objekt byl přestavěn na byty/ stěhuje do pronajatého prostoru v rodinném domku čp. 290. Vedoucí knihovny je studentka Věra Němcová. Knihovní fond čítá celkem 1 300 knih.
Z důvodu výstavby silnice I/14 do Vrchlabí, byla kaplička přemístěna do současné polohy. Z důvodu jejího poškození, byla v roce 2016 opravena panem Rolandem Hantlem.
Již v roce 1358 je písemná zmínka o Mladých Bukách jako „Mladé Buky, ves s kostelem“. V tomto roce, dle církevních seznamu „libri confirmationum“- Kniha o potvrzení duchovních funkcí, byl zde na místní faře ustanoven farářem Linhart z Heřmanic. Podle tohoto seznamu byly Mladé Buky samostatnou farou.
V okruhu krásných krkonošských hor leží „Zlatý Rehorn“, vroubený hustými lesy a bujnými nivami, na jehož úbočí nalézá se malá obec nazývaná „Klinge na klingelské nebo na staré vodě“.
Obec Klinge sousedí severně s obcí Sklenářovice, západně se Sejfy, východně s obcí Babí a jižně s obcí Mladé Buky a Kalnou Vodou, která byla farně spojena.
Do 18. Století bylo pohřbívání výhradně v rukou církve. Smrt byla tehdy považována za běžnou součást lidského života. Kostely byly většinou v centru obcí a měst, kde také byly hřbitovy, pohřbívalo se okolo kostela, podél venkovních zdí a dokonce i v kostele samotném.
Když 15. února 1655 sjela ze svahů Rýchor vůbec první písemně zaznamenaná lavina v Krkonoších a strhla dvě sklenářovické chalupy, v nichž z patnácti zasypaných osob osm zahynulo, předznamenala zároveň tragický osud této malebné vesnice v zapomenutém koutu krkonošské přírody. Osada se prvně připomíná roku 1515.
Za počátek školní docházky se u nás obecně považuje rok 1774. Tehdy císařovna Marie Terezie vydala všeobecný řád, podle kterého měli rodiče posílat do škol děti ve věku 6-12 let. Na konci 18. století ale chyběly školy a nedostávalo se učitelů, i když počet děti navštěvující školy neustále stoupal, v praxi trvalo zavedení skutečně povinné školní docházky až do roku 1869.
Hrádeček je malá ves s několika domy, ležící v lesích pod zříceninou hradu Břečtejn (nebo také Silberštejn), cca 6 kilometrů severozápadně od Trutnov, základní sídelní jednotka a také katastrální území obce Vlčice.
V neděli dne 20. Července 1924 v 10:00 hodin dopoledne v Mladých Bukách byl u hřbitovní zdi slavnostně odhalen pomník vybudovaný o celkovém nákladu městyse 20 tis. Kč. Slavnostní projev pronesl trutnovský starosta, pan Siegel, osobní přítel sochaře, tvůrce tohoto pomníku, pana Emila Schwantnera.
Břecštejn, nověji Břečtejn je hradní zřícenina. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka ČR. První zmínky o hradu jsou z roku 1336 s původním jménem Stein, v první polovině patnáctého století.
